Zarážání hory letos proběhne v režii Ochotníků ze Šardic 31.8.2024 od 17:00 v arálu Statek Šardice.

 

 

 

 

 

Historie vinařství v Šardicích

 Historie pěstování vinné révy a vinařství v Šardicích je doloženo od 13. století. Většina viničních tratí, jejichž názvy se dochovaly dodnes, je vzpomínána v šardické kronice již v 16. století, např. Dubový, Hejdy, Nové, Kamenné. Koncem 17. století se mimo zmíněných tratí vzpomínají Šumperky, Červenice, či Přední, Dlouhé a Krátké Úlehle.  

K značnému rozšíření viničních tratí došlo až v souvislosti s dosídlováním Šardic, kdy se uvádějí viniční tratě: Novosady, Šumperky, Hejdy, Klín, Hora Kamenná, Stará hora, Červenice.

Největším pěstitelem vinné révy tu byl augustiniánský klášter, který měl nejrozsáhlejší vinice. Většina vína se proto v té době odvážela do Brna.

Roku 1738 zde vznikaly další viniční tratě: Úlehle přední, dlouhé a krátké,
pak i Špitálka. V těch dobách tu měli vinice i lidé ze Stavěšic, z Hovoran, z Nenkovic, Želetic a z Kyjova. Největším odběratelem šardického vína však byla sama vrchnost v obci, která skupovala skoro všechny přebytky vína.

Pro vinařství platil Horenský řád, který se ale často měnil, kdy se hlavně zmírňovaly některé tresty. Za nedodržení tohoto řádu byly pokuty. Horenský řád například zakazoval práci ve vinicích o nedělích a svátcích, nikdo nesměl druhému v jeho vinici nic brát, ani zavádět jeho oblouk pod zem do svého vinohradu. Kromě majitele mohl ve vinici pracovat jen najatý dělník, třeba za odměnu ve víně, či ovoci. Horenské právo smělo zasedat dvakrát do roka, zpravidla na svátky sv. Jiří a sv. Vavřince. Na taková jednání Horenského práva měli účast povinnou všichni vinaři.

Postupné rušení starých Horenských řádů a vydání nového řádu v roce 1783 pro Moravu přispělo k rozvoji vinic také v Šardicích. To už vinohradníci směli zakládat vinice, kde chtěli a mohli také prodávat víno v drobném. Nebyli tím odkázáni na uzavřená vinařská společenství jednotlivých hor, museli ale dbát pokynů vrchnosti.

O pěstovaných odrůdách ze starší doby není nic známo. Teprve od roku 1840 se uvádějí oblíbené odrůdy: ryzlink, rydle a lampart. Vinné sklepy zde měli jen někteří vinaři. Ve větším počtu si je vinaři zde začali stavět, když museli vrchnosti odvádět vinné dávky nikoli v moštu, ale čistém víně.

Vrchnost tu měla již roku 1714 tři velké sklepy, z nichž jeden dosud stojící patřil hostinskému Loyderovi. Šardičtí hospodáři si zřizovali sklepy menší a v nich stará vína uchovávali jako zálohu na dobu vinné neúrody, která koncem 18. století byla velmi častá.

A tak jako v historii i letos bude všem přítomným přečtena část horenského práva, aby jeho znalost byla známá všem, letošní hotaři složí svůj slib a horu patřičně zarazíme. K ochutnávce máme připravená vína z loňského ročníku a burčák? Možná bude i burčák.

S písničkou o víně, vinařích i trápení s vínem jde všechno líp.