Viniční tratě v Šardicích podle stávající legislativy: Padělky, Požární čtvrtě, Kameny, Dubový-Červenice, Hejdy, Bařinové čtvrtě, Špitálka a Hrubý kopec.

Viniční tratě v obci jsou písemně doloženy již ve 13. století. V 16. století jsou známé tratě Dubová, Hejdy, Nové, Kamenné, v 17. století dále tratě Šumperky, Červenice či Přední, Dlouhé a Krátké Úlehle. Řada tratí si zachovala svůj název dodnes.
Vinařská tématika je součástí jak historicky doložených pečetí, nejmladší z r. 1622, tak současného obecního znaku.

Vinařství bylo tradiční obživou občanů Šardic. Na zdejších svazích obrácených k jihovýchodu se rodily hrozny, z nichž bylo velmi jakostní víno, o které se zajímali i brněnští občané. Markrabě Jan Jindřich byl prvním, který vydal zvláštní horenský řád. Největším vinařem a odběratelem vína byl brněnský augustiniánský klášter na Starém Brně. Většina vína se odvážela do Brna. Ve Státním oblastním archívu v Brně jsou uloženy dochované „vinohradský regule“ z r. 1753 vydané opatem Pertscherem. O tom, že vinařství bylo vždy významnou součástí života obce svědčí i dochované mosazné pečetidlo z r. 1622 s vinařskou tématikou.

Památnou a nejstarší budovou v obci je kostel sv. Michaela, jehož nejstarší část pochází ze 13. století, kdy se datuje první písemná zmínka o obci. Neméně významnou budovou v obci je tzv. Rezidence – bývalé reprezentační sídlo brněnských augustiniánů z r. 1742, kteří nemalou měrou přispěli k rozvoji vinařství v obci. Na zdejší Rezidenci působil např. pokrokový opat Cyril František Napp a zakladatel nauky o dědičnosti Gregor Johann Mendel. S vinařstvím je spojená i dochovaná stavba tzv. Loydrova sklepa z r. 1745, která byla součástí majetku augustiniánů.

V současné době se pěstováním vinné révy a vinařstvím zabývá řada občanů a soukromých  společností.